Olsoň obecná
Další známé názvy: Elfí jabka, Šantročky, Vosí jabka a spousta dalších regionálních názvů.
Poměrně běžný divoký ovocný strom s plody typu malvice podobný drobným soudkovitě protáhlým jablkům. Plody se v průběhu roku barví od zelené, po nazlátlou, červeně žíhanou přes tmavě červenou až do fialova. Olsoň roste samostatně v okolí polí a cest, na úbočích kopců, ale nikdy ve vyšších nadmořských výškách, po okrajích lesů, někdy kolem cest vedoucích skrze hvozdy.
Olsoň nebývá cestovateli příliš oblíbená, jelikož šantročky jsou ovocem poměrně zrádným. Nezralé šantročky jsou mírně jedovaté a způsobují břichobol, zvracení, v nejlepším případě jen sračku. Nezralé plody se poznají tak, že jsou tvrdé a po nakousnutí trpké, až kyselé. Jakmile však dosáhnou své zralosti, změknou a pod slupkou se nahromadí sladký nektar (který láka vosy a podobný nešvar na kilometry daleko), stávají se velmi chutnými, dokonce velmi prospěšnými. Pro lékařské účely se z plodů mačká jejich šťáva, která se používá do léčivých lektvarů, kde bývá nejen velmi prospěšnou ingrediencí, ale navíc pomáhá odstranit únavu. Úspěšně jsem šťávu testoval jako přísadu do Lektvaru rychlosti, kde po vyprchání účinku lektvaru nenásledovala u subjektu jinak běžná únava až vyčerpání následkem účinků lektvaru.
Nevýhodou bývá, že lektvar z čerstvé šťávy se rád rychle kazí. Pro zajištění trvanlivosti je zapotřebí nechať šťávu odstát, vyfiltrovat, převařit a ideálně ještě jednou vyfiltrovat. Nevyfiltrovaná šťáva se v závislosti na okolní teplotě nejpozději do týdne kazí.
Pozn.: Jen ať se kazí! Je z ní výborné víno, a to se jako surovina dá použít taky.
Z Olsoně se dají sbírat také květy a kůra, ze kterých je možno připravit mírně jedovatý odvar, který však samostatně má pouze mírně jedovaté účinky – stejně jako nezralé plody způsobuje břichobol a zvracení.
Pozn.: Je to vážně slabé, to už raději šťávu z nezralých plodů. Odvar z květů má sice příjemnější chuť, ale mizerné účinky. Šťáva je trpká, ale funguje lépe.
0 komentářů